Doodly
jsou různorodé kresby na papíře, které většinou vznikají v zamyšlení, nebo naopak při ztrátě koncentrace u vykonávané činnosti. Prvoplánově nemají umělecký, ale spíše relaxační účel. Přesto se v nich umění odráží nemalou měrou. Protože má doodle svoje místo především v čase zaneprázdnění mysli nudným objektem, velmi si jej oblíbili studenti. Ti vytvářejí doodly při učení, nebo v době nekonečné přednášky s nezáživným obsahem. Nejčastěji se doodluje kolem poznámek. Nejaktivnější doodleři už poznámky zcela zavrhli a nahradili je právě těmito kresbami. Snažíme se přemýšlet, nebo se učit a ruka si u toho samovolně jezdí po papíře a vytváří tak linky, tvary, obrazy. Je zřejmé, že každý doodle je jedinečný díky aktuálnímu rozpoložení autora, kombinací různých stylů a psacích potřeb.
Kreslení, které si vlastně ani neuvědomujeme
Stylem rozhodně nelze nijak zařadit, ani vyznavače doodlování nejde zaškatulkovat. Věkové národnostní či rasové bariéry padají ve chvíli, kdy tužka začne zničehonic poletovat po papíře a zanechávat na něm změť čar. Doodluje se při telefonování, či jakékoliv jiné dlouhotrvající aktivitě (spíše pasivitě) u které má člověk po ruce papír a tužku. V těchto situacích se čmárá a vznikají tak zajímavé doodly. Nejčastěji se doodluje kolem poznámek, případně na zadní strany sešitů. Čím více zabitých hodin, a čím jsou delší, tím dostávají neurčité tvary doodlů konkrétnější podoby, smysl a hodnotu. Snad nejpopulárnější verzí doodlování jsou kresby vyučujících, spolusedících, televizních hvězd nebo komiksových postaviček. Fantazii se meze nekladou a v doodle zvlášť ne. Proto okraje poznámek zdobí i vymyšlené osoby, krajinky, textury, plakáty s textem a animace, při kterých se kreslí několik obrázků za sebou v různých scénách.
Umělecký svět byl obohacen výtvory ukrytými mezi zápisky školních sešitů
Red Bull doodle Art je česko-slovenský projekt, díky němuž se doodle poprvé dostal ze sešitů a poznámkových bloků na oči veřejnosti. V říjnu a listopadu 2008, po dobu čtyř týdnů mohli studenti na vybraných univerzitách vhazovat svoje výtvory do sběrných beden a zapojit se tak do soutěže. Čmáranice, obrazy a kresby vyplňující volná místa v sešitech, někdy až umělecké výtvory které vznikly na přednáškách při krácení dlouhých chvil, tak mohly do světa. Soutěž se 10. listopadu přesunula do druhé fáze a na více než týden byly na vybraných vysokých školách nainstaovány výstavy, na kterých byly k vidění ty nejoriginálnější doodly. Studentský projekt o „sešitovém umění“ byl pak zakončen sérií Doodle parties, které proběhly v deseti vysokoškolských městech současně a to 19. listopadu, tam byli vyhlášeni nejlepší doodleři, kteří postoupili do českého finále.
Sedmi nejlepším doodlerům z České republiky a sedmi nejlepším na Slovensku se tak může otevřít cesta do světa módního průmyslu. Vítězný doodle se promění v design limitované edice triček, který se stane součástí speciální Doodle kolekce. Zisk z prodeje doodle triček bude odevzdán vítězi.
Historie
Těžko říct, kdy lidé začali doodlovat. Doodle je abstraktním zozbrazením námi vnímané reality, a proto by se za doodle daly považovat i nástěnné malby v jeskyních, či karikatury vladařů. Egyptské písmo se skládá ze symbolů, které nahrazují skutečnost. Při bojových strategiích se používaly čmáranice na matení soupeře. Svoje jméno však doodle získal v 17. století – znamená bláznovství, nebo nějakou ochablost. Doodle je derivací staroněmeckého slova Dudeldopp, kterým se označoval blázen, a z toho vzniklo slovo Dudentopf (zbytečná práce) či Dudenkopf (dutá hlava). I ve Spojených státech velmi hojně užívané oslovení „dude“ vychází z tohoto základu. Význam slov doodlovského bláznovství a ochablosti se plně odkrývá v písniče Yankee Doodle (jejíž originál si notovali britští kolonisté ve Válce o Nezávislost). Toto slovo bylo základem amerického slovesa „to doodle“, které znamenalo dělat bláznoviny. Moderní historie se datuje od roku 1930, kdy se začalo používat sloveso „to dawdle“ – zabíjet čas, nudit se. Doodle nezůstal nepovšimnut, a tak se roku 1936 objevuje dokonce ve filmu „Mr. Deeds Goes To Town“ s Garry Cooperem. Doodle se tak díky hlavnímu představiteli dostává do povědomí jako činnost, která člověku pomáhá odreagovat svoji mysl. Mezi první doodlery se řadí Erasmus, který kreslil komické postavičky na své manuály. John Deats (anglický poet) si zase kreslil kvítky do svých poznámek na přednáškách medicíny. Ralf Waldo Emerson (slavný americký filosof a básník devatenáctého století) jako student na Harvardu ozdoboval své eseje pochmurnými ornamenty klasických tvarů. Na jednom místě nakreslil muže, kterému se zakousla do nohy ryba a pak odplavala pryč – k tomu přidal text „moje myšlenky jsou pryč, jsem ryba, ano já jsem ryba“. Všichni tito lidé moc nevěděli s čím mají dočinění. Ty to ale víš a můžeš toho využít. V dalším vydání Mladého Doodlera Dnes může být i tvoje jméno. Tak vem tužku a doodluj.
Komentáře
Přidat komentář