Krátké zprávy o aktuálním dění: VAVŘINEC HRADILEK SKONČIL 3. VE SVĚTOVÉM POHÁRU Nejlepší český kajakář přidal do letošní sbírky jeho úspěchů další cenný kov. Hradílek tímto výsledkem opět dokázal, že se vklínil mezi světovou elitu. NA DIVOKÉ VODĚ VYHRÁL MISTROVSTVÍ EVROPY DO 23 LET ČTK: Dvaadvacetiletý Hradílek byl v kategorii K1 hlavním adeptem na zlato. Nejlepší český kajakář a účastník loňských olympijských her sice nevyhrál kvalifikaci ani semifinále, ale v rozhodující jízdě byl suverénní. Neudělal ani jednu chybu a bez dotyku branky porazil druhého v pořadí Borise Neveua z Francie, jenž dostal dvě trestné vteřiny, o čtyři a půl sekundy. TROJSKÝ KAJAK Vodní kanál v pražské Tróji v neděli 21.června rozvířila kanoistická špička na zastávce Světového poháru. Vávrovi se podařilo získat první místo. NOVÝ ZÉLAND, MISTROVSTVÍ OCEÁNIE MČR LIPNO Nadcházející víkend pod lipenskou přehradou bude patřit vodním sportům. OLYMPIJSKÉ HRY PEKING 2008 Olympijské Hry jsou minulostí, já jsem opět doma. Vrátil jsem se 4 dny po skončení mého závodu, který dopadl trochu smolně. Umístění bylo trochu smutnější než jsem si představoval nejen já. Nicméně jsem předvedl celkem důstojný výkon a ušil jsem si na sebe lehkou past v podobě nové motivace na příští 4 roky. Tím není nic jiného než zažít olympijskou atmosféru ještě jednou.
"Výsledku v SP si velmi cenním, jelikož je to výsledek dlouhodobější formy a dokázal jsem, že už nejsem střelec hop nebo trop." zhodnotil Vávra celkové hodnocení Světového Poháru. Nechal za sebou Olympijské vítěze a mnoho dalších.
Vítězem se stal Slovinec Peter Kauzer, před úřadujícím Evropským šampionem Molmentim z Itálie.
Hradílek se nyní připravuje na vrchol sezóny a to sice Mistrovství Světa, které se pojede ve Španělsku. "Chci do finále a tam se uvidí, může to dopadnout jakkoliv, takže se na závody těším. Především chci potěšit lidi, kteří mi fandí a to nejlépe nějakým kovem."
Zdravim!!
Tak jsem tam, kam jsem se již dlouho doubu chystal. Nový Zéland, nádherná země, plná neuvěřitelných přírodních skvostů a převládající uvolněná atmosféra mezi místními mě přivádí k naprosté spokojenosti.
Pobyt na Zélandu jsem si vybral jako zimní přípravu na nadcházející sezónu, po třech týdnech se přesunu na olympijský kanál do Sydney, kde strávím měsíc tvrdého tréninku.
Zítra to bude celý týden od mého příjezdu. Cesta i následná aklimatizace proběhla bez problému. Prvních pár dnů jsem se snažil moc netrénovat, tak jsme navštívili pár zajímavých míst a nechal jsem se tak vtáhnout do spádu místního života. Po noci strávené na břehu jezera Rotoiti v útulném baráku mého kamaráda Mika, jsme se vydali na jih severního ostrova, kde se konal závod o titul Mistra Oceánie :-)
Cestou jsme se zastavili na prohlídku dobře známých vodopádů "Huka Falls" a s konstatováním "sjedeme to později" jsme pokračovali dále. Když jsem to viděl, slintal jsem radostí, na jakém to krásném kousku planety jsem a že už nemůže být moc hezčích míst. Jenomže postupem času, stráveném tady, objevuji další a další místa zasluhující si můj klobouk dolu. Je opravdu potěšením jen po cestě autem sledovat krásu místní přírody, barvičky a nepotkat při tom téměř žádný betonový barák či další ohavné stavby Evropě velice blízké.
Dorazili jsme do městečka Otaki, nedaleko od místa závodu. Zde jsme vzali za vděk azyl, který nám poskytli rodiče kajakářky Louise. Opět se projevil úžasný temperament Novozélanďanů, protože takovou pohostinost a ochotu seženete málo kde.
Den tréninku na upravené trati na řece Mangahao, byl moc příjemný navzdory ne moc hezkému počasí. Trať vede skalnatým korytem obklopeným nekonečně zelenou flórou. Poměrně rychle tekoucí proud s pěknými vracáky a dostatečném množství branek se tu trénuje výborně.
Závod proběhl nad mé očekávání dobře. V sobotní kvalifikaci jsem zajel druhý nejrychlejší čas a zaostal jsem tak za Danielem Molmentim o 0,3 sekudny. Třetí byl Aaron Osborne.
O vítězství v závodě se však bojovalo až v neděli, kdy program pokračoval semifinálovými a finálovými jízdami. V semifinále jsem zajel jízdu solidní, ale s jedním dotykem na poslední bráně. Naštěstí šlo jen o to dostat se do desítky, protože podle nových pravidel se ve finále závodí od znova. K mému štěstí i ostatní kazili a já tedy šel do finále z prvního místa.
Finálovou jízdu jsem už sázel co to šlo a na výsledném čase se to projevilo výrazně, zrychlil jsem o dvě vteřiny a nechal za sebou i Molmentiho z Itálie a na třetím místě a tím i Mistra Oceánie Mika Dawsona(NZL).
Na cestě zpět nakonec na sjezd huka falls nedošlo, ale zato dnes jsme po tréninku skočili asi 6 metrový vodopád na slalomových lodích.
Jsme zpět u jezera Rototiki, kde budu vícemeéně celé dva týdny. Z baráku nasednu na kajak a k trati dvacet minut pádlování. Pod slalomovou tratí se řeka v úzkých melandrech mění v celkem členitou a vrcholí již zmíněným vodopádem.
Je tu zkrátka dobře, photos sooon!
Hlavní událostí bude bezesporu Mistrovství ČR ve slalomu, které se koná na trati přímo pod hrází. Jedná se o velice atraktivní úsek, kdy o výsledcích rozhodujou hlavně velké zkušenosti a odvaha.
Dále se zde sejdou také vyznavači sjezdu, raftingu, extremkayakingu a samozřejmě běžní turisté prahnoucí po dávce adrenalinu.
Pro mě bude letos největším odholáním sjetí obávaných čertových proudů na plasťáku.
Těším se a doufám, že Vám zde budu moct přinést co nejlepší zprávy o co nejlepším umístění na MČR :-)
